Domů Kůň Chov koní

Chov koní

Kůň je zvíře, které má po tisíciletí neodmyslitelný vliv na vývoj lidstva. Domestikace koní začala někdy v 5. tisíciletí před naším letopočtem. Koně sloužili především k dopravě, ve válkách a v zemědělství. Technickým pokrokem kůň svá dřívější poslání postupně ztratil, ale získal zase nová. Tomu předcházela krize v chovu koní a významné snížení jejich počtu. Dnes se koně uplatní především agroturistice a sportu. Velký význam má rovněž hipoterapie a hiporehabilitace. Sportovní jezdectví koně selektuje na výkonnost v jednotlivých jezdeckých disciplínách. Od roku 1994 u nás počet chovaných koní utěšeně roste.

Chov koní v ČR

V České republice spadá chov koní po MZe ČR, a jeho Referát chovu koní. K uznaným chovatelským sdružením patří Jockey Club ČR, Česká klusácká asociace (ČKA) a Asociace svazů chovatelů koní ČR (ASCHK ČR).

Chov koní v ČR zajišťují jako soukromí chovatelé, tak státní hřebčince (zařízení s plemennými hřebci, mladými koňmi ve výcviku a koňmi v přípravě na výkonnostní zkoušky) a hřebčíny (zařízení, kde jsou jak plemenní hřebci, tak chovné klisny a hříbata)

V ČR existují tři státní podniky, které se soustředí na chov koní:

  • Národní hřebčín Kladruby nad Labem se zabývá chovem starokladrubského koně. Ve stájích Kladruby nad Labem najdeme bělouše, ve Slatiňanech zase vraníky.

Součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem je i Ústřední evidence koní ČR (ÚEK ČR).

  • Zemský hřebčinec Písek

Jeho součástí je inseminační stanice, která zjišťuje odběr semene od hřebců, a připravují se zde inseminační dávky.

  • Zemský hřebčinec Tlumačov

Jeho součástí je taktéž reprodukční centrum, kde se připravují inseminační dávky.

Nestátní organizací je například Hřebčín Napajedla, zabývající se chovem anglického plnokrevníka.

V ČR je uznáno více než dvacet plemen koní. Podle Plemenářského zákona je kůň hospodářským zvířetem. Podle Zákona na ochranu zvířat proti týrání může být jak hospodářským zvířetem, tak zvířetem v zájmovém chovu. Koně se označují slovním a grafickým popisem a čipem, u vybraných plemen je možné i označení výžehem.

Každý kůň musí být veden v Ústřední evidenci koní a mít Průkaz koně. Do něj se uvádí veškeré informace o koni a jeho majiteli, informace o přesunech, očkování a další.

Základní informace o chovu koní

Ustájení pro koně musí být vzdušné, suché, snadno čistitelné, větratelné a dezinfikovatelné. Koním tolik nevadí nižší teplota ve stáji, jako prašnost a vlhkost. Potřebují správnou podestýlku, a to slámu, hobliny nebo speciální typy podestýlek.

Typy ustájení:

Pastevní

Takto se označuje většinou ustájení typu 24/7, kde jsou koně nonstop na pastvě. Někdy ale mohou být na pastvě jen přes den, nebo část roku. Ideální je výměr 1 ha na 1 koně. K dispozici musí být čistá voda a přístřešek, žádoucí jsou vzrostlé stromy. Někdy je potřeba koně individuálně dokrmovat. V zimních měsících je nutné přikrmování senem.

Volné

Mimo dobu krmení jsou koně volně ve větším prostoru (přestavěná stodola apod., volné stáje jsou například v kladrubském hřebčíně). Je zde místo pro napájení a každý kůň má své místo u žlabu. Ideální je volný výběh i mimo stáje.

Boxové

Boxy mohou být vnitřní nebo venkovní a mají předepsané minimální rozměry. Každý kůň by měl mít přístup i do výběhu.

Vazné

Využívá se především pro pracovní užitkové koně. Každý kůň je ustájen individuálně, vázán hlavou směrem ke zdi na jednom nebo dvou pohyblivých vazácích s lehkým závažím na konci. V každém stání musí být napáječka a žlab. Velikost stání musí odpovídat normám, aby si kůň mohl pohodlně lehnout.

Ve všech typech ustájení musí mít každý kůň neomezený přístup k pitné vodě (ideální teplota 8-12 stupňů, množství až 60 litrů za den) a objemnému krmivu. Podávání jadrného krmiva nebo granulí je velmi individuální.

Krmení koní

Je rozdíl v krmení každé kategorie koní (hříbě, březí klisna, klisna v laktaci, kůň v zátěži, starý kůň atd.).

Základ krmné dávky tvoří objemné krmivo:

  • Suchá píce (seno, sláma)
  • Zelená píce (travní porost, vojtěška, jetel…)
  • Okopaniny (mrkev, řepa)

Jadrné krmivo zahrnuje:

  • Obiloviny (oves, kukuřice, ječmen, lněné semínko)
  • Krmné směsi a granule (kompletní nebo doplňkové)

Dále můžeme přidávat vitamíny a minerály po poradě s veterinárním lékařem nebo zkušeným chovatelem.

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno