Savci (latinsky Mammalia) jsou třídou patřící k obratlovcům. Jejich hlavním společným znakem je kojení mláďat, tedy jejich výživa mlékem, což je produkt mléčných žláz (modifikovaných kožních žláz). Všichni savci patří mezi teplokrevné živočichy. U většiny z nich je povrch těla pokryt srstí. Patří mezi živočichy na nejvyšší vývojové úrovni, se složitou nervovou soustavou. Existuje více než 5 500 druhů savců, řazených do 1 200 rodů, které se dále dělí na čeledi a řády. K základnímu dělení patří dělení na savce vejcorodé (s řádem ptakořitní) a živorodé.

Jaké jsou hlavní typické znaky savců?

  • Rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem.
  • Zárodek prodělává vývoj v těle matky, vyživován je placentou. Existují i savci vejcorodí. Všichni ale svá mláďata kojí.
  • Savci jsou teplokrevní, se stálou tělesnou teplotou (jsou endotermní), většinou 36 až 40°C.
  • Savci mají ukončený tělesný růst.
  • Jejich tělo pokrývá srst složená z několika typů chlupů (podsada, krycí chlupy, hmatové chlupy).
  • Chlupy se druhotně mohou měnit na bodliny, šupiny, ostny nebo krunýře. Někteří savci jsou bez srsti.
  • Pokožka obsahuje žlázy, především mazové a potní. Jejich přeměnou pak vznikají žlázy mléčné nebo pachové.
  • Tělní dutina je rozdělena bránicí na břišní a hrudní část. Bránice je plochý sval, významně se podílející na dýchacích pohybech.
  • Savci mají oddělené pohlaví. Častá je pohlavní dvojtvárnost (samci vypadají trochu jinak než samice, liší se například parožím, velikostí těla nebo zbarvením).
  • Díky rozvoji koncového mozku, zejména kůry koncového mozku, je pro savce typická rozvinutá nervová činnost a složité chování.
  • Savci mají čelist opatřené zuby. Ty se dělí na řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky.
  • Na vnější zvukovod nasedá obvykle ušní boltec, různých tvarů, jeho velikost je přímo úměrná sluchovým schopnostem, ale může i chybět.
  • Krevní oběh savců je uzavřený. Vyvinutý je levý oblouk aorty, srdce je čtyřdílné.
  • Červené krvinky savců nemají jádro.

Vývoj savců

Savci se vyvinuli před více než 200 miliony let ze synapsidní linie plazů, kteří byli dominantní skupinou suchozemských obratlovců v triasu. První savci žili „ve stínu“ dinosaurů, byli velmi drobní, s nočním způsobem života. Po vymření dinosaurů na konci druhohor následoval rozvoj savců a třetihory se staly jejich érou. Kromě suchozemských se vyvinuli i savci vodní a savci ovládající létání.

Největší a nejmenší savec

Savci nepatří k druhově nepočetnější skupině živočichů, jsou však velmi rozmanití, co se týče způsobu života, velikosti a vzhledu. Nejmenším savcem je bělozubka (Suncus etruscus) s hmotností do dvou gramů, existuje i druh netopýra s touto hmotností. Za největšího savce je považován plejtvák obrovský, vážící až 200 tun a měřící 30 metrů.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.