Kůň Převalského (Equus przewalskii) neboli kertag je jediný dosud žijící předek koně domácího. Další předek, tarpan, byl již vyhuben. Pojmenován je podle svého objevitele, cestovatele a generála Nikolaje Michajloviče Przewalského. Dnes už se s tímto primitivním koněm setkáme pouze v zoologických zahradách, například i v té pražské, brněnské a chomutovské, a dochází i k vypouštění některých jedinců do volné přírody v Mongolsku, což je původní oblast rozšíření, kde se dokonce úspěšně množí.

Jak žijí divocí koně?

Typicky žije kůň Převalského ve stálých stádech, která cestují za potravou a vodou. Živí se trávou, pupeny a listy, jsou velmi nenároční a odolní vůči vnějším podmínkám. Stádo je vedeno klisnou, ve stádu jsou i další klisny, jejich hříbata a jeden hřebec. Ten se pohybuje spíše na okraji stáda. Březost trvá stejně jako u domácího koně v průměru 333 dní a rodí běžně 1 hříbě.

Proč se kůň Převalského dostal na pokraj vyhynutí

Než došlo k rozvoji pastevectví, žili divocí koně nerušeně ve východoevropských a asijských stepích. Poté se ale stali potravními konkurenty dobytka a začali být vybíjeni. Veřejnost objevila tohoto koně až koncem 19. století, do té doby o něm věděli pouze mongolští kočovníci. Pro tohoto koně to ale zpočátku nebylo plus, nýbrž mínus, protože byl loven za účelem „dobrodružství“, dokud nestál na pokraji vyhubení. Naštěstí se začalo bojovat za záchranu těchto koní, do které se zapojilo i Česko a naše zoologické zahrady. Chov a záchrana těchto zvířat se započaly v Evropě začátkem 20. století.

Charakteristika plemene

Kůň Převalského je primitivní kůň menšího vzrůstu, podsaditý, nenáročný a odolný. V kohoutku měří 135 až 140 cm. Srst je většinou pískové barvy, na břichu světlejší, smetanová. Nohy, hříva a ocas jsou černé, na nohou se často setkáme se zebrováním, hříva je stojatá a růst začíná až a ušima. Hlava je vzhledem k tělu poměrně mohutná a dlouhá, krk krátký a svalnatý, hřbet rovný bez výrazného kohoutku a s typickým úhořím pruhem.

Pražská zoologická zahrada je od roku 1959 pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy tohoto koně. K dispozici je i v internetové podobě.

Povaha a využití koně Převalského

I když jsou dnes kertagové chováni především v zajetí, zůstávají koňmi divokými a plně je domestikovat nebo dokonce cvičit a trénovat není možné. Jsou stále mnohem více divocí a ostražití, než domácí koně. Jejich využití zůstává v zoologických zahradách, které se významně podílejí na zachování plemene a jsou jedinou možností, kde mohou běžné lidé tyto divoké koně vidět.

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>