Jízda na koni je oblíbeným sportem a volnočasovou aktivitou. Jde o sport krásný, ale náročný, protože je při něm potřeba spolupráce člověka a zvířete, nejen fyzická zdatnost. Jezdit se rekreačně, třeba na vyjížďky do přírody, nebo si zvolit jednu z mnoha jezdeckých disciplín. Jízda na koni se dá využít i jako terapie, působí pozitivně na psychiku člověka i na jeho zdraví. Samozřejmě je nutno dbát na bezpečnost a nosit ochranné prvky jako je přilba nebo chránič páteře. Jízda na koni také vyžaduje správnou výstroj jezdce a koně, podle disciplíny.

Kdy začít?

S jízdou na koni se dá začít téměř kdykoliv, i když samozřejmě nejrychleji se učí děti. Koně je na to ale třeba připravovat systematicky a správně, od hříběcího věku, a jakmile fyzicky vyspěje, jej obsednout a začít s tréninkem. Děti do věku 11 let mohou zvládnout techniku jízdy, ale nejsou ještě dostatečně fyzicky vyspělé, aby koně samy zvládaly ovládat. Dospělí většinou nedělají pokroky tak rychle.

Prvním krokem by mělo být seznámení s koňmi, výstrojí a technikou jízdy. Jezdec by měl umět s koněm zacházet a postarat se o něj. Začíná se s voděním jezdce a jízdou na lonži. Jakmile člověk zvládne základy, jezdí se na jízdárně a pak se může vyrazit i do terénu.

Základní výstroj koně

K základní jezdecké výstroji patří sedlo a uzdečka, je toho ale mnohem více. Uzdečka je jednoduchým způsobem uzdění, vybavena je udidlem, většinou kovovým. Využívá se při běžném výcviku a jízdě, nebo při vodění a předvádění koní. Podle počtu udidel se rozlišují uzdečky a uzdy (s více udidly, pro vyšší úroveň ježdění). Jezdit se ale dá i bezudidlově. Základem sedla je pevná, ale zároveň pružná kostra, existují také bezkostrová sedla. Sedla mohou být skoková, drezurní, westernová, lovecká, turistická, dostihová, dámská a mnohá další.

Základní výstroj jezdce

Jezdec by měl být vybaven dlouhými jezdeckými kalhotami (rajtkami), jezdeckými botami, vhodné je mít jezdecké rukavice, k nízkým jezdeckým botám kamaše zvané chapsy, přilbu, bezpečnostní vestu nebo páteřní chránič. Většina jezdců používá i jezdecký bičík (tušírku), který slouží jako prodloužená ruka, nikoliv jako nástroj k trestání koně. Pro různé disciplíny je vyžadována jiná výstroj koně i oblečení jezdce. Jinak je oblečen westernový jezdec, jinak jezdec parkuru nebo drezurní. Při mnoha soutěžích je vyžadována speciální košile, vázanka, sako, rajtky určité barvy a podobně.

Jak jezdec působí na koně

Hlasové pomůcky

Mohou být různé, často se používají povely jako „krok“, „klus“, „hop“, mlasknutí, „hou“, „prr“ a podobně. Důležité je koně chválit, pokud něco udělá správně. Používají se především u mladých koní nebo k uklidnění koně.

Sed

Pobídky sedem mají vliv na rovnováhu a stejnoměrný pohyb koně. Využívá se pohyb páteře, působení sedacích kostí, přenášení váhy.

Holeň

Využívá se různě silný stisk holení, nepřetržitý, jemný nebo silnější, za podbřišníkem, důležité je i přesné místo působení.

Otěže

Působení otěží usměrňuje pohyb koně, kůň by se měl pohybovat na přilnutí. Dobrý jezdec používá otěže jemně a citlivě a ruka je nezávislá na sedu.

Základem je správný a nezávislý sed jezdce, a sladění pomůcek. Jízda na koni začíná lonžováním, kdy jezdec získá rovnováhu a přizpůsobí se pohybům koně. Přirozeně si osvojí jezdecké pomůcky, přičemž koně zatím ovládá lonžér.  Poté následuje samostatní vedení koně v kroku, posléze i v dalších chodech (klus, cval, trysk).

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.